wz

5. Humanismus a renesance ve světové a české literatuře

 

1.      Itálie – přelom 13. a 14. století; do 17. století

2.      rozvoj věd, lidé se chtějí mít dobře i za života, výpravné cesty za oceán – Amerika, obeplutí Afriky, astronomické objevy (Koperník)

3.      malířství: Leonardo da Vinci – Mona Lisa, Rafael – Madona Sixtinská
sochařství: Michelangelo Buonarroti – Mojžíš, David
architektura: vodorovné linie, jónské sloupy; Belvedér
hudba: Kryštov Harant

4.      renesance – znovuzrození
humanismus – lidský
inkunabule – prvotisky
sonet – znělka
strofa – sloka
filipika – výmluvná řeč s pádnými důkazy
mizomuzové – nepřátelé múz, tj. umění a vědy


Světová literatura

Itálie

Dante Alighieri (1265 – 1321)

původem z Florencie

Božská komedie - Peklo, Očistec, Ráj – 3 části (hrdinou je básník, jeho průvodcem Vergilius, kterého vyslala Beatrice, Dantova zemřelá milenka, s tou nakonec putuje po ráji)

 

Giovanni Boccaccio (1313 – 1375)

Dekameron - 100 novel zasazených do dějového rámce; kritika soudobých mravů měšťanstva, duchovenstva (sedm urozených žen a tři šlechtici opouští Florencii kvůli morové epidemii, na venkově si krátí čas vyprávěním příběhů (o lásce, nevěře, závisti))

 

Francesco Petrarca (1304 – 1374)

vypovězen, odešel do Avignonu, píše o ženě jménem Laura (normální žena, ne zbožštělá, jako Beatrice, rozmarná, veselá…)

Sonety Lauře

 

Francie

Francois Villon (1431 – 1461)

moderní evropský básník, bohém

Malý testament – ironický a satirický obsah

Velký testament – zamyšlení nad pohnutým životem, vzpomínání na lásky

 

Španělsko

Lope de Vega (1562 – 1635)

Ovčí pramen – veršovaná divadelní hra (vzbouření proti kmotru Gomezovi, svévolnému tyranovi)

 

Miguel de Cervantes y Saavedra (1547 – 1616)

Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – rytířský román; hrdina je chudý venkovský šlechtic, snílek, touží obnovit zašlou slávu rytířství; boj s větrnými mlýny, se stádem ovcí; při návratu domů hrdina vystřízliví ze svých fantazií, ale to pro něj znamená smrt

 

Anglie

Geoffrey Chaucer (1340 – 1400)

Canterburské povídky – veršované, vliv Boccacciova Dekameronu, vyprávění příběhů, obraz soudobého anglického života

 

William Shakespeare (1564 – 1616)

připisuje se mu 37 her

komedie:

Komedie plná omylů, Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské – energické a optimistické postavy žen, nepodřízené, samostatně rozhodující o svém životě

historické hry:

Richard III., Jindřich VI.

tragédie:

Romeo a Julie (milenci ze dvou znepřátelených rodů, Verona, tragická smrt obou milenců); Hamlet (Ofélie), Král Lear, Othello (Desdemona); obraz normálního života lidí, nadčasová témata, příčinou tragédie je lidská vášeň, nebo náhoda (ne osud jako v antické tragédii), lidový jazyk, střídání veršů a prózy

 

Čechy

v pravém smyslu se renesance neprosadila, jen v knížkách lidového čtení a zábavné próze

objevil se humanismus – rozkvět spisovné češtiny pod vlivem latiny

 

národní humanismus:

Viktorin Kornel ze Všehrd

původně psal latinské spisy, později psal česky

O právech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery – počátek česky psané vědy

 

cestopisné knihy:

Václav Vratislav z Mitrovic

Příhody Václava Vratislava z Mitrovic (cesta do Cařihradu, turecké zajetí), jedna z nejzdařilejších zábavných knih té doby

 

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Cesta do Benátek a Egypta; representant české renesanční hudby

 

kronika

Václav Hájek z Libočan

Kronika česká – dějiny od praotce Čecha do roku 1526, historicky nepřesné, oblíbené, vynikající vypravěč; poprvé se zde objevují pověsti o Horymírovi a Daliborovi

 

péče o jazyk

Jan Blahoslav

biskup jednoty bratrské

Filipika proti misomusům – obhajoba nutnosti vzdělání člověka

Gramatika česká – úsilí o vytříbený a správný jazyk v ústním i psaném projevu, odmítá nářeční prvky