wz

4. Lidová slovesnost jako inspirační zdroj naší literatury

 

1.      od počátku existence lidstva

2.      vliv přírody na kulturu, lidé si nedokázali racionálně vysvětlit přírodní jevy, tak si vymysleli bohy, které uctívali

3.      architektura: chýše, později domy
malířství: nástěnné malby v jeskyních
sochařství: sošky (Věstonická Venuše)
hudba: rituální hudba, později lidové písně

4.      lyrika – vyjádření prožitku, citu:

píseň – nejstarší projev poezie, spojitost s melodií

epika – děj, příběh, časové a příčinné souvislosti

mýtus (báje) – pokus o výklad světa, přírodních jevů

pohádka – děj nepravděpodobný, nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem

bajka – zvířata jednají jako lidé, závěr je poučení

5.

Slovesná kultura před vynalezením písma

nejstarší slovesné projevy:

§         byly zpravidla součástí magických obřadů

§         zaříkadla, zaklínadla

§         mýty - Jak Tajin přišel na pomoc lidem (radou starců byl povolán, aby zabil Taitu, která upírala lidem vodu, špinavou vodu vyčistil); indiáni z Ohňové země

§         lidová rčení (Bez peněz do hospody nelez), přísloví a pořekadla (Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše), pranostiky (Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři), rozpočítadla a říkadla (Enyky benyky kliky …), hádanky (Přišel k nám bílý kůň, zalehl celý dvůr.), slovní hříčky, jazykolamy (Tři sta třicet tři stříbrných stříkaček stříkalo přes tři sta třicet tři stříbrných střech.), dětské hry (Paci paci….)

 

Ústní lidová slovesnost – folklor

§         písně: Což se mně, má milá; Spi, děťátko – ukrajinská ukolébavka, Nestaré se, ženo má (z Moravy), Půjdem spolu do Betléma (koleda)

§         kramářské písně – o lásce, která nemohla být naplněna kvůli majetkovým rozdílům

§         lidová balada – Tři dcery (tatíček dá svým dvěma dcerám věno, ale poslední nic, když už se o sebe nemůže sám postarat, jen ta nejmladší mu nabídne pomocnou ruku)

§         pohádky – Jak hloupý Honza k princezně přišel (o Honzovi, který přiměl krále říci Tohlenc, mordie, pravda není! svým důvtipem, dostal za ženu princeznu)

§         pověst – Adolf Wenig: O Karlově mostě (při stavbě Karlova mostu se do malty přidávala vejce, Velvary poslaly vařená vejce)

§         byliny – Ilja a Kalin – car

§         bajky – Vrána a liška (A. J. Puchmajer), Žirafa (Miloš Macourek) – žirafa měla pětku z tělocviku, protože neuměla udělat kotrmelec, ale rodiče se na ní nezlobili, protože oni sami měli pětky z tělocviku

 

Sběratelé

František Ladislav Čelakovský

§         básník, novinář, sběratel lidové slovesnosti, redaktor, profesor českého jazyka a literatury

Ohlas písní českých - sbírka lyrické poezie různého druhu (písně milostné, robotní…), zachycuje ráz české lidové slovesnosti a českého lidového života

§         Toman a lesní panna – cesta za milenkou, zklamání (našla si jiného), zásah nadpřirozené síly (smrt)

§         Pocestný – je jedno, jestli jedeš v kočáře, nebo jdeš pěšky, vše má své pro a proti a nakonec se stejně všichni sejdeme v jedné hospodě na nocleh

Ohlas písní ruských - inspirován ruskou lidovou slovesností, byliny; epika; bohatýrská minulost – Bohatýr Muromec (podle byliny Ilja a Kalin – car, Muromec – mstitel bezpráví), Čurila Plenkovič

 

Karel Jaromír Erben

zabýval se hlavně národopisem a vydáváním staročeských literárních památek

Kytice z pověstí národních - podkladem jsou české báje, jediná původní básnická kniha; boj člověka s přírodou, s nadpřirozenými silami, motiv mateřské lásky, kterákoliv volba vede k tragédii

§         Vodník, Zlatý kolovrat, Záhořovo lože, Holoubek, Věštkyně

Prostonárodní české písně a říkadla (české národní písně), Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (pohádky) – Dlouhý, Široký a Bystrozraký

 

Božena Němcová (1820 – 1862)

úsilí o lepší postavení ženy ve společnosti, velká vlastenka

Národní báchorky a pověsti - 7 svazků, osobitý vypravěčský talent, vlastní převyprávění lidové látky, vítězství mravních hodnot nad silami zla, pohádky, místní pověsti a legendy

Slovenské pohádky a pověsti - 10 svazků, sběratelský a národopisný zájem, zapsány, jak je slyšela z úst vypravěčů

 

Leoš Janáček

hudební skladatel

Její Pastorkyňa – rekrutské a svatební scény opery pramení z lidové hudby a písní, libreto převzal ze stejnojmenného dramatu Gabriely Preisové

Liška Bystrouška – libreto podle románu Rudlofa Těsnohlídka