wz

29. Balada v české literatuře

 

Balada – méně rozsáhlý lyricko-epický útvar; pochmurný děj, tragický závěr, dramatický spád, úsečnost výpovědi, dialog. Baladu dělíme na klasickou (má na ní vliv lidová slovesnost a vystupují v ní nadpřirozené jevy a bytosti), sociální (v sociální baladě jsou nositeli tragičnosti společenské poměry), umělá (inspirace umělých balad je čerpána z pověstí a mýtů.

Villonská balada lyrická báseň, která vychází z francouzské lidové písně má 4 sloky, 1. tři sloky 7-12 veršů, poslední 4-5 veršů, poslední sloka se nazývá poslání, verš, který se pravidelně opakuje na konci předchozích slok

lidová baladaTři dcery (tatíček dá svým dvěma dcerám věno, ale poslední nic, když už se o sebe nemůže sám postarat, jen ta nejmladší mu nabídne pomocnou ruku)

 

František Ladislav Čelakovský

Ohlas Písní českých – vychází z lidové slovesnosti; Toman a lesní panna – Toman je mladík milující své děvče, rozhodne se za ní jet, jeho sestra ho před cestou varuje, aby nejezdil Doubravou. Toman tedy vyrazil a Doubravě se vyhnul. Když dojel k domu své milé, skrz okno vidí, že má jiného. Vrací se domů ale přes Doubravu. Tam potká lesní pannu, která ho začne utěšovat a svádět. Toman se jí poddal a jel s ní do lesa, kde spadl z koně a zemřel.

 

Karel Jaromír Erben

Kytice z pověstí národních – základem jsou české báje, obraz lidových představ a názorů na život, psány formou klasické balady, základními motivy je boj člověka s nadpřirozenými silami. Vodník – střetnutí dvou mateřských lásek. Dcera potrestána, že neuposlechla patku a podruhé potrestána za to, že matku poslechla a opustila dítě. Zlatý kolovrat – macecha zabila nevlastní dceru, aby zajistila štěstí vlastní dceři, za to je obě stihl spravedlivý trest.

 

Jan Neruda

Balady a romance – vrchol lidovosti, Neruda osobitým způsobem přetváří lyricko-epické básně dějového významu, opouští tradiční nadpřirozené náměty a přiklání se k motivům života.

 

Jaroslav Vrchlický

Selské balady – vlastenecká tématika, působivý obraz selských bojů proti panskému útisku. Hrabě Breda, Vánoční

 

Jiří Wolker

Těžká hodina – Balada o snu, Balada o nenarozeném dítěti – dívka miluje svého chlapce, otěhotní, ale dítě si musí nechat vzít, protože si ho nemohou z finančních a existenčních důvodů dovolit, Balada o očích topičových – Antonín pracoval až do oslepnutí, nakonec umírá

 

Petr Bezruč

Slezské písně – b. 70000 – už je jich jen 70000 (100 tisíc poněmčili, 100 tisíc popolštili), má smysl udržovat si kulturu a jazyk, když je kolem národnostní útisk?; b. Kantor Halfar – vlastenec, český kantor, který chtěl stále učit česky na úkor Němců, neměl proto plnohodnotnou práci, oběsil se; b. Bernard Žár – stydí se za rodnou řeč, poněmčil se, zapřel i vlastní matku, aby se prosadil, umírá v horečkách, mluví s matkou česky, na pohřbu se jako jediná modlí a lituje upřímně; b. Jen jedenkrát – je jich málo, jak pravěká tlupa, žijí si špatně, prošvihli šanci na zlepšení podmínek, on zmeškal svou jedinou lásku (vdala se), čas nelze vrátit, vše si vyčítá, b. Maryčka Magdónova – autor vystupuje jako svědomí Maryčky, její druhé já, dramatický sled

 

Viktor Dyk

Milá sedmi loupežníků – balada; lyrika i epika, les, loupežníci zabili kvůli penězům poutníka, ona (asi jejich služka) ho viděla, ihned se do sebe zakoukali, chtěla ho varovat, ale loupežníci v mžiku vyskákali, nakonec je udala

 

Vítězslav Nezval

52 hořkých balada věčného studenta Roberta Davida – sociální poezie; forma villonské balady; společnost je viděna očima nezaměstnaného studenta

 

Ivan Olbracht

Nikola Šuhaj Loupežník – baladicky laděná próza; bohatým bral a chudým dával; žije u jedné paní, má si její dceru vzít za ženu, ale nechce ji a uteče. Žena mu ale před tím dala větvičku, díky které je nesmrtelný. Vrací se do rodné Kolčavy, tam ho chtějí zatknou, vojáci po nim střílejí, ale kulky se Nikolovi vyhýbají