21. česká literatura inspirovaná okupací a druhou světovou válkou

 

1.      po roce1945

2.      malířství: Max Švabinský, Jan Zrzavý – kresby k Seifertovým veršům, Jiří Trnka

3.      radost z konce války, ale přetrvávající hrozné vzpomínky, protest proti její krutosti, oslava hrdinství, podpora utlačovaných národů

 

poezie

Vítězslav Nezval

Narodil se v Biskoupkách na Moravě, dětství trávil v Šamikovicích. Nedokončil studia, začal se věnovat spisovatelské činnosti. Představitel poetismu a surrealismu, po válce oficiální proud poezie. Básník, dramatik a prozaik.

Matka naděje – motiv matky - symbol statečnosti a naděje – jsou v ní vyjádřeny obavy o budoucnost národa

Pět minut za městem – je vyjádřením odporu k okupaci

Historický obraz I – III – obraz světa viděný v kaskádách, působivé zpodobení některých válečných událostí

 

František Halas

Narodil se v Brně. Byl nazván básníkem protikladů. Subjektivní a meditativní poezie, překladatel.

V řadě – je do ní začleněna sbírka Barikáda

 

Vilém Závada

Povstání z mrtvých – souhrn z protektorátních básní a básní po osvobození; b. Těžká hodina – obraz doby, kdy se rodí svoboda

Hradní věž – z ní zaznívá bolest vyvolaná národní katastrofou po Mnichově, oporou je láska milenecká, vlastenecká i mateřská.

 

Jaroslav Seifert

Narodil se v Praze na Žižkově. V roce 1929 byl vyloučen z KSČ. Básník, prozaik a novinář. Po roce1948 se musel několikrát odmlčet. Ve svém díle prošel vývojově od proletářského umění přes poetismus až k veršům o válce. V roce 1984 dostal Nobelovu cenu.

Přilba hlíny – odd. Květnové noci – boj na barikádách, oslava osvoboditelů, hrdinný boj Pražanů i rudoarmějců.

 

Vladimír Holan

Narodil se v Praze, dětství trávil v Bělé pod Bezdězem. Byl originálním básníkem světového významu a překladatelem.

Září 1938 – b. Noc z Iliady – inspirována mobilizací, která byla kolektivním vystoupením národa na obranu země; spojitost s mýtem, bojovnost. Dramatičnost je podtržena výrazovými prostředky: personifikace, opakování, výzva.

Odpověď Francii – reakce na Mnichovskou zradu

Terezka Planetová – poema o životě a smrti v době po osvobození

Dokument – lyrika díkuvzdání i šťastné vydechnutí po prožitých válečných hrůzách.

 

František Hrubín

Lyrický básník, prozaik, dramatik a překladatel. Narodil se v Praze, mládí trávil v Pesanech, vztah k Posázaví.

Chléb s ocelí - obsahuje občanskou poezii

Jobova noc – vrcholová skladba dokončená po osvobození. Pojem Jobova noc znamená noc plnou blesků, hromů (metafora okupace). Mýtický básník Job, básník staré země zobrazil její odumírání. Hrubín nechce být býsníkem „k jehož jménu připoután je hrob“. V pěti zpěvech zachytil krásu i tragický osud protektorátních Čech.

 

Josef Hora

Básník, prozaik, literární kritik, překladatel. Narodil se na Roudnicku, studoval v Praze, byl novinářem socialisticky orientovaných deníků, v roce 1929 byl vyloučen z KSČ. Jeho dílo prochází od proletářského umění až k sociální a intimní poezii.

Domov – b. Zpěv rodné zemi – vrcholná báseň sbírky, je odpovědí na obsazení Rakouska Německem. Úzkost o rodnou zemi, víra v budoucnost, přesvědčení o nezlomné síle lidu této země. Připomíná historii české země těžce zkoušené, pleněné nepřáteli, zrazované, stejně však vždy rozkvétající „jako žena plná krás“.

Jan Houslista – poéma o českém umělci, který odešel ze země, aby v cizině dosáhl slávy. V době ohrožení se vrací domů, neboť tam mu lidé nejlépe rozumějí.

 

próza

Jan Drda

* Příbram, novinář Lidových novin, filmový scénárista, předseda Svazu českých spisovatelů

Němá barikáda – 11 povídek ze života různých vrstev od počátků okupace, až po květnové povstání. Povídky jsou obrazem postojů lidí k okolnostem, v nichž se ocitají. Buď se rozhodnou k činům, neztratí svou lidskou důstojnost, nebo se dají cesto zrady. povídky: Hlídač dynamitu, Včelař, Vyšší princip

 

Marie Pujmanová

psala mezi válečnou sociální a imaginativní prózu, narodila se v Praze ve vzdělaném měšťanském prostředí

(Lidé na křižovatce), Hra s ohněm, Život proti smrti – odraz dvojího prostředí – dělnického v Úlech a pokrokové inteligence v Praze, od 20. let 20. století do začátku 2. světové války

Předtucha – napsána za okupace, vykreslen obraz psychologie dospívajících a odraz atmosféry nacistické okupace

 

Julius Fučík

* Praha, dělnická umělecká rodina, komunistický novinář v Rudém právu

Reportáž psaná na oprátce – texty napsány ve vězení, záznam prožitků i retrospektivní vzpomínky, je dokumentem o nelidskosti fašistů

 

Jiří Weil

Žid, člen KSČ, 1933 do Ruska – překládá Leninovy spisy, zatčen tajnou policií, v trestaneckém táboře, nepopraven, 1935 do Čech, vyloučen z KSČ

Život s hvězdou – Žid, který žil sám, bývalý bankovní úředník Josef Roubíček, lidé jsou deptání, přátelé mu mizí v transportech, má jít i on, zobrazení vnitřního života, vede fiktivní rozhovory s láskou Růženou; nakonec do transportu nešel – chyba v kartotéce

 

Arnošt Lustig

je autorem próz se židovskou tématikou, vlastní zážitky z Terezína, Osvětimi a Buchenwaldu; uprchl z transportu smrti a účastnil se Pražského květnového povstání

Démanty noci – v nejhorších podmínkách dokáže v člověku zvítězit cit lidské solidarity a přátelství nad sobectvím a strachem

Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou – vypráví o vzpouře mladé polské židovky, zastřelí v umývárně před plynovou komorou německého důstojníka

Nemilovaná – o prostitutce v terezínském ghettu

 

Norbert Frýd

byl autorem židovského původu, za války byl vězněn v Terezíně, Osvětimi a Dachau

Krabice živých – kartotéka živých vězňů; prostředí koncentračního tábora, proměna charakterů pod vlivem doby, autobiografické prvky

 

Ladislav Fuks

byl prozaikem a autorem válečných a psychologických próz

Pan Theodor Mundstock – stárnoucí židovský úřední, starý mládenec, žije skromně, jeho přátelé postupně odcházejí na transport, v mysli se mu objevuje dvojník Mon, s nímž rozmlouvá, a který mizí, když pan Mundstock nachází řešení, jak se strachu z transportu zbavit: v bytě si zařídí soukromý koncentrák. Psychicky i fyzicky posiluje, ale když jde na shromaždiště transportovaných, srazí ho vojenské auto a umírá

Spalovač mrtvol – příběh zaměstnance krematoria, pana Kopgerkingela, spořádaného otce rodiny, precizního pracovníka, který se v touze po moci stává vrahem své ženy a dětí. V závěru přehlíží v jakémsi hrůzném snu zástupy těch, které poslal na smrt, nemá však výčitky svědomí, pociťuje uspokojení z toho, že je spasil.

 

Jan Otčenášek

patřil mezi totálně nasazené na práce v nacistickém Německu, tuto životní zkušenost využil ve své spisovatelské tvorbě

Romeo, Julie a tma – příběh dvou mladých lidech, Pavlovi a Ester, která utekla transportu do Terezína, Pavel se pokouší o jej záchranu, ukrývá ji v domě vedle otcovy dílny, ester je jednoho dne prozrazena a prchá, aby Pavel a jeho otec nebyli obviněni, zastřelena gestapem

Kulhavý Orfeus – román zachycuje osudy pěti maturantů nasazených na práci v letecké továrně poblíž Prahy. Touží po hrdinském činu, a proto sabotují výrobu. Nejsou však ve spojení s jinou odbojovou organizací, proto se jejich činy stávají naivním gestem.

 

Bohumil Hrabal

Ostře sledované vlaky – koncem války se zaškoluje na malé železniční stanici, kdesi v Čechách do role výpravčího maturant Miloš Hrma. Souží jej problémy s láskou k průvodčí Máše, pokouší se o sebevraždu. Když se však problému zbaví, rozhodne se k dalšímu činu: vyhodí do povětří ostře sledovaný vlak, je při tom zastřelen

 

Josef Škvorecký

Narodil se v Náchodě, překládal Hemingwaye, scénárista, 1968 emigroval do Toronta, založil nakladatelství 68 publishers,

Zbabělci – Kostelec, děj je soustředěn do osmi dnů na konci války v květnu 1945. Hlavním hrdinou je Danny Smiřický (společné rysy s autorem),  zajímá se o jazz, je mu cizí jakýkoliv patos; Dannymui se spolu s kamarády podaří zlikvidovat německý tank, ale o medaile se nepřihlásí, přenechají je jiným

 

Ota Pavel

Narozen v Praze, dětství a mládí prožil v Buštěhradě, na březích Berounky, od roku 1949 působil jak sportovní reportér, onemocněl vážnou duševní chorobou, musel se vzdát svého povolání, začal psát

Smrt krásných srnců – nejzdařilejší povídka; ve třetím roce války jsou oba starší synové povoláni do koncentračního tábora, otec se rozhodne sehnat jim na cestu nějaké maso. Díky solidaritě pana Proška, který otci půjčí cvičeného psa Holana, se mu podaří ulovit srnce