15.
Generace buřičů
1. 90. léta 19. století
2. prohloubení politické krize – rozchod kultury s vládnoucí společností, pocity hořkého zklamání a osamocenosti – program negace dosavadních společenských a uměleckých ideálů; mladá generace spisovatelů vystoupila s Manifestem České moderny (1895); neměli jednotný umělecký program, jednotícím prvkem byl rozchod s vládnoucí politikou, polemické srážky s představiteli politiky, individualismus, návaznost na K. Havlíčka
3. Omladina
– protirakouské hnutí
revolta – odboj, vzpoura, vzbouření
reflexe – přemýšlení, přemítání, rozjímání
parafráze – opis výrazů v otčenáši
Viktor Dyk
Básník, dramatik a prozaik, ironik, romantik, reflexivní lyrik; právník a politik.
poezie
A porta inferi (= U
bran věčnosti), Síla života, Marnosti – osobitý výraz: ironie,
sebeironie, aforistická a epigramatická úsečnost, sevřenost, vyhraněná pointa a
paradox, výrazný rým; vliv symbolismu
Satiry a sarkasmy, Pohádky z naší vesnice – satiry na politický a společenský život
v Čechách, ironicky komentuje dobové dění, prodejnost politiků
Milá sedmi loupežníků – balada;
lyrika i epika, les, loupežníci zabili kvůli penězům poutníka, ona (asi jejich
služka) ho viděla, ihned se do sebe zakoukali, chtěla ho varovat, ale
loupežníci v mžiku vyskákali, nakonec je udala
Lehké a těžké kroky, Anebo – sbírky z 1. sv. války
Okno – vlastenecká
národní lyrika, vyslovuje úzkost, zda český národ obstojí ve své zkoušce
Poslední rok
Devátá vlna – b. Rožďalovice – něco si vysnil, ale nerealizoval to,
zklamán z 1. republiky, vzpomíná na babičku a matku (chtěl by být opět
s nimi), ale zemřely
próza
Krysař – podle staré
německé pověsti o krysaři, který zachránil město Hammeln od krys, ale nedostal
sjednanou odměnu, proto zavedl zvukem píšťaly obyvatele do propasti – pomstil
se za jejich lakotu, přežil jen blázen a nemluvně; autorovo vyjádření odoru
k malosti a vzpoura proti ní
drama
Zmoudření dona Quijota – vliv
symbolismus, přetvořená látka Cervantesova románu, autorova touha po vyplnění
snů a po kráse vtělené do postav osamocených, bouřících se jedinců
František Gellner
Mladá Boleslav, žid, ovlivněn Novým kultem a Moderním Revue, karikaturista, ilustrátor, anarchista, snil o životě v Africe, ztratil se ve válce
Po nás ať přijde potopa – b. Perspektiva – nespokojený se životem, lepší už to
nebude, b. Přetékající pohár –
osamělý člověk si stýská po milované osobě, nabízí své srdce (pohár) a doufá,
že ho někdo pochopí a že se to, co společnosti nabízí, jenom neodrazí zpátky
Radosti života – b. Což páni spisovatelé – i přesto, že má chudý původ a
špatné postavení, může ovlivnit měšťáky více, než kdejaký vysoce postavený
spisovatel
Fráňa Šrámek
Sobotka, rodina se stále stěhuje, nedokončil práva, zprvu anarchista, kritik RU, armády a války (v 1. sv. byl na frontě), vojna mu byla za odpor proti armádě o rok prodloužena, během okupace se zabarikádoval v bytě
poezie
Života bído, přec tě mám rád – básníkův vztah k životu, provokující buřičství, výsměch; b. Curriculum vitae, Píšou mi psaní –
rebelantská píseň, humor a ironie
Modrý a rudý – anarchistický
útok na společnost a na rakouský
militarismus,
b. Raport – forma vojenského
hlášení, paralela: umírající voják a umírající kůň – protiválečný protest
Splav – milostná
lyrika, vyjádření vztahu člověka k přírodě, radost ze života a oslava domova,
b. Voják v poli – voják se
vrací z války a poznává prostředí, již vidí rodné hnízdečko a manželků,
jen se mu to zdá, možná ve válce zemře, b.
Splav – trápí se, vzpomíná na dívku, večer, v pozadí město, kdyby ji
potkal, možná by ji ani lásku neuměl vyjádřit, b. Kdybych byl pastevcem koní – staral by se o ně, nikdy by jim
neublížil
Rány, růže – verše
z doby konce 1. republiky a okupace, vlastenectví a odpor k fašismu
próza
Prvních jedenadvacet
Stříbrný vítr – impresionistický
román; příběh studenta Jana Ratkina, který se bouří proti pokrytectví a morálce
měšťácké společnosti, symbol věčného mládí a naděje
Tělo, Past, Křižovatky – romány
Žasnoucí voják – povídky
drama
Léto – lyrická oslava
mládí a lásky (Jeník a Stázka) v kontrastu s měšťáckým světlem, lyrická
atmosféra horkého letního večera
Měsíc nad řekou – sjezd
abiturientů, pocit rezignace a stesku stárnoucí generace, Vilík Roškot a Slávka
Hlubinová – potomci bývalých spolužáků
Karel Toman
Kokovice u Slaného, rolnická rodina, nedokončil práva, tulák, novinář, úředník, bohém, procestoval Evropu, podepisuje protifašistické manifestace, během okupace píše protinacistické epigramy, básně velmi promyšlené, verš volný i vázaný, rýmovaný i nerýmovaný, tuláctví, svoboda, vzpoura proti společnosti, samota, zklamání z lásky, láska k domovu, oslava rolnické práce, náznaková poezie
Pohádky krve – dekadence;
Torzo života – svoboda,
toulání, láska, b. Píseň – osobní
zklamání z lásky, žena ho zradila a tak jí trhá obyčejnou, ošklivou kytici,
b. Sentimentální pijáci –
melancholie, rezignace na společnost a na život, který je nejistý, chce na vše
zapomenout, třeba mu pomůže alkohol
Melancholická pouť – pocit
společenského vyděděnce, přesvědčení, že revolta je neplodná; motivy tuláctví,
zážitky
Sluneční hodiny – b. Tuláci – i oni se mohou radovat, popis jejich cesty a přírody, kontrasty (hlad
x bohatství a přepych)
Měsíce – 12 básní,
koloběh přírody, života a vesnické práce, b.
Září – popis věcí, které se v tomto měsíci odehrávají, sv. Václav má
svátek, příznačné počasí i nálada
Stoletý kalendář – b. Vlastní podobizna – hluboko v lese je dravý pramen, dere
se k světu, on pije, voda mu dodává sílu, po někom (něčem) touží, ale je
to neuskutečnitelné, oslava krásné přírody
Hlas ticha
Stanislav Kostka Neumann
narozen v Praze v rodině advokáta, účast v Omladině, 14 měsíců vězněn na Borech, založil anarchistický časopis Nový kult – politická, teoretická a kulturní revue, r. 1903 odchází na Moravu se svou 2. ženou, stráví 10 let krásného života, přispívá do Lidových novin, poslancem parlamentu, zakladatel komunistické strany, po válce národním umělcem; vlivy anarchismu, dekadence, satanismu
1. vstup do literatury
Jsem apoštol nového žití – cítí se vyvoleným, který dovede ostatní k vítezství
Apostrofy hrdé a vášnivé
Satanova sláva mezi námi – b. Ave satan – úvodní, b. Vypučel jsem nad bahna – volný, dlouhý, nerýmovaný verš, velmi
abstraktní, autostylizace = nadřazen, pohrdá společností, aristokratický
postoj, určité vize, předurčen k tomu, aby nesl zodpovědnost za osud své
země
Sen o zástupu zoufajících – nenadřazuje se, nesráží úroveň společnosti, b. Sen o zástupu zoufajících – volný verš, staví se do polohy vůdce
davu, lidí, nepohrdá jimi, je jedním z nich, chce se podílet na přeměně
světa, společnosti, která bude spravedlivá, apostrofy, zvolací, tázací věty,
předěl v tvorbě, podobné W. Whitmanovi, b. Stráň chudých lásek – lyrický popis přírody, zajímá se o život
dělníků, láska dvou lidí, kteří jsou chudí a v lásce nacházejí zapomnění
na tvrdý život
2. odchod na Moravu –
mezník v tvorbě
Kniha lesů, vod a strání – opouští satanistickou poezii, vrací se k přírodě, b. Vstupní modlitba – parafráze,
k zemi se vracíme, když je nám zle, b.
Dedikace – smyslová, vitalistická poezie, pravidelný verš a rým, milostná
lyrika sepjatá s přírodou, b. Ke
chvále země – erotická poezie, chce milovat všemi smysly
S městem za zády, Láska
3. vliv civilismu
Nové zpěvy – poezie
technická, civilizační, všímá si technických vymožeností, ruchu a života ve
velkoměstě, strojů, vliv futurismu – obrací se do budoucnosti, opěvuje sílu a
energii nové doby, b. Chvála rotačky –
tiskařský stroj
4. proletářská poezie:
Rudé zpěvy – boj proti třídnímu
nepříteli, Srdce a mračna, Sonáta horizontálního života
5. tvorba za okupace: Bezedný
rok, Zamořená léta
6. populárně odborná próza
historická: Dějiny lásky, Dějiny ženy, Francouzská revoluce, Zlatý
oblak
Petr Bezruč
Opava, samotář, nepatří do žádné literární skupiny, ale blíží se buřičům, publiku je anonymně (v Čase)
Slezské písně – b. 70000 – už je jich jen 70000 (100 tisíc poněmčili, 100 tisíc popolštili), má
smysl udržovat si kulturu a jazyk, když je kolem národnostní útisk?; b. Kantor Halfar – vlastenec, český
kantor, který chtěl stále učit česky na úkor Němců, neměl proto plnohodnotnou
práci, oběsil se; b. Bernard Žár –
stydí se za rodnou řeč, poněmčil se, zapřel i vlastní matku, aby se prosadil,
umírá v horečkách, mluví s matkou česky, na pohřbu se jako jediná
modlí a lituje upřímně; b. Jen jedenkrát
– je jich málo, jak pravěká tlupa, žijí si špatně, prošvihli šanci na
zlepšení podmínek, on zmeškal svou jedinou lásku (vdala se), čas nelze vrátit,
vše si vyčítá, b. Maryčka Magdónova –
autor vystupuje jako svědomí Maryčky, její druhé já, dramatický sled
Stužkonoska modrá – vzpomínková
báseň, název vzácné můry, kterou našel v pozdním stáří a kterou hledal a
toužil po ní celý život