12.
České a světové drama do konce 19. stol.
1738 – Divadlo v Kotcích
1771 – poprvé uvedena česká hra – přeložená jednoaktovka Kníže Honzík
1783 – založeno Nosticovo (později Stavovské) divadlo, hrálo se jedno české představení týdně, převažují německé hry, uvedena premiéra Dona Giovaniho dirigovaná Mozartem
1786 – 1789 – první ryze české divadlo Bouda (na Koňském trhu, dnešní Václavské náměstí), pak zbourána
1862 – Prozatímní divadlo
1868 – položen základní kámen k Národnímu divadlu
1881 – požár Národního divadla
1883 – znovuotevření Národního divadla
drama – jeden ze tří základních literárních druhů, je určeno
k jevištnímu předvádění. Jeho základem je dialog. Je psáno veršem nebo
prózou.
Antické drama
osud určený, sudba, rozpory rodové a městské společnosti
Oresteia – Klytaimnestra se svým milencem zavraždí svého manžela Agamemnona, jeho syn Orestes zavraždí ji, později Orestes odchází očistit se z viny
Prosebnice, Peršané, Sedm proti Thébám, Spoutaný Prometheus
Král Oidipus – aniž by věděl, zabil svého otce a za ženu si vzal svou vlastní matku, ta spáchá sebevraždu a Oidipus si vypíchne oči, aby se potrestal
Antigona – dcera Oidipa; Antigona přes přísný zákaz pohřbí svého bratra, Kreon ji nechá zazdít do hrobky, nakonec ale poručí hrobku otevřít, Antigona se ale oběsila, Kreon prosí bohy, aby mu vzali život
Euripides
řešil konflikty svých hrdinů zásahem božstva
Medeia – mýt o Argonautech, výprava pro zlaté rouno, Iáson s Medeiou utíkají, Iáson ji zradí a ona příliš hrdá zabije své děti i Iásonovu snoubenku
umírněný demokrat, komedie připomínají frašky
Jezdci, Mír, Žáby – vysmívá se literárním snobům, rozbor tvorby Aischyla a Euripida
Titus Maccius Plautus
Vychloubačný
voják
Komedie o
hrnci
William Shakespeare
největší dramatik světové literatury, narodil se ve Stratfordu nad
Avonou, velmi mladý se oženil, roku 1585 odešel do Londýna, kde hrál
v různých divadelních společnostech, později byl také spolumajitelem divadla
U labutě, ke konci života se usazuje u Stratfordu, kde také umírá, autor 37
her, u některých her je jeho autorství sporné
komedie:
Komedie plná omylů,
Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Mnoho povyku pro nic,
Kupec benátský
historické hry:
Richard
III., Jindřich VI., Jindřich IV., Julius Caesar, Troilus a Cressida
tragédie:
Romeo a Julie – o milencích ze dvou znepřátelených rodů v italské Veroně, nad nimiž vládne rodová nenávist, kterou odstraní teprve smrt obou mladých lidí, tragika hry je dána vnějšími okolnostmi
Hamlet – příběh hrdiny rozpolceného mezi touhou po naplnění vznešených ideálů a pocitem povinnosti trestat zlo, Hamlet představuje typ člověka, jehož touhu po činu, který by naplnil spravedlnost, oslabují neustálé pochybnosti a nedůvěra ve vlastní síly
Othello – tragédie žárlivosti, ctižádostiví důstojník ve službách benátské republiky Jago nenávidí svého představeného, černého generála Othella, protože se mu nedostalo povýšení, Othello připlouvá na ostrov Kypr jako vůdce výpravy proti Turkům, setkává se s manželkou Desdemonou, ale oba se stávají obětí Jagovy intriky, Jago zasévá do Othellovi duše různými narážkami pochybnosti o Desdemonině věrnosti, nakonec nastraží léčku, aby vzbudil u Othella žárlivost, Desdemona ji neprohlédne a Othello svou manželku uškrtí, i když Jagova žena prozrazuje intriku, pro Othella pozbyl už život smysl, zhroutil se celý jeho svět, jeho víra v lásku a přátelství, páchá sebevraždu
Ovčí pramen – veršovaná divadelní hra (vzbouření proti kmotru Gomezovi, svévolnému tyranovi)
Miguel de Cervantes y
Saavedra
Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – rytířský román; hrdina je chudý venkovský šlechtic, snílek, touží obnovit zašlou slávu rytířství; boj s větrnými mlýny, se stádem ovcí; při návratu domů hrdina vystřízliví ze svých fantazií, ale to pro něj znamená smrt
Pedro Calderón de la Barca
Lékař své cti – žárlivý manžel dává lékařem zavraždit svou
ženu, aby ji potrestal za podezření z nevěry
Nejnestvůrnější žárlivost – muž zabíjí svou ženu, aby se po jeho smrti
nestala manželkou jiného
Soudce Zalamejský – drama msty za porušenou čest, hra,
venkovský rychtář Crespo, jehož dceru svedl kapitán královského vojska, nesmí
se pomstít svůdci, protože je zvoleným soudcem, žádá kapitána, aby se
s dívkou oženil, a když kapitán odmítne, Crespo ho odsoudí k smrti a
dá popravit dříve, než získá králův souhlas, soud, který vykoná nešlechtic na
královském důstojníkovi, stává se tak odsudkem feudální zvůle, nakonec i král
potvrzuje Crespův rozsudek.
Pierre Corneille
Jean Racine
Faidra – čerpá z Euripida, žena athénského krále Thesea potlačuje dlouho
lásku k nevlastnímu synovi Hyppolytovi, projeví mu svůj cit v době,
kdy se domnívá, že král v cizině zemřel, ale Hyppolyt zůstane chladný a
odmítavý, Faidra chce podnítit jeho ctižádost a navrhuje mu, že se spolu podělí
o trůn, král Theseus se však vrací a ušlechtilého Hippolyta obžalovává Faidřina
chůva z pokusu o zneuctění nevlastní matky, král vyžene syna ze země a
vyzývá bohy, aby potrestali zločin, králova žádost se brzy vyplní, Faidra
vypije jed a před smrtí se doznává Theseovi, že jej oklamala
Moliére
Tartuffe –
hra odhalující pokrytectví a svotouškovství, mířila proti církvi a
donašečskému systému jejich organizací
Lakomec – lichvář
Harpagon omezuje své děti a intrikuje s jejich vztahy, okrádá služebnictvo, je
chtivý, lakomý a bezcitný, pro peníze obětuje vše. Ztráta peněz je pro něj
ztráta smyslu života
Misantrop
– kritiku obrací proti vypočítavé šlechtě
Zdravý nemocný – proti šarlatánství lékařů a pokrytectví
Škola žen, Misantrop, Měšťák šlechticem, Zdravý nemocný, Don
Juan
dramatik a reformátor italského divadla, ve svých hrách zavedl závazný dramatický text místo pouhé dějové osnovy, vytvářel psychologicky a sociálně propracované charaktery, o životě měšťáckých a lidových vrstev jeho doby, 267 her, dodnes nejhranější it. dramatik na světě
Poprask na laguně – obraz rybářského městečka , osudy žárlivé
milenecké dvojice
Johann Wolfgang Goethe
Faust – dvoudílná veršovaná tragédie o touze po poznání a po moci, psal ho celý život
1. díl – Faust upíše svou duši ďáblu kvůli touze po poznání, ďábel se vsadí s Bohem, že na Faustovi ukáže bezcennost nebo hodnotu člověka, doktof přijme Mefistofelovy služby, když Faust dojde uspokojení, propadne peklu; Faust omládne, prožije tragickou lásku k markétce, která umírá
2. díl – pokušení velkého světa, stává se favoritem na císařském dvoře,
cestuje časem do antického Řecka, má syna s Helenou, pak do Říma – pomáhá
císaři porazit vzdorocísaře, za odměnu získává bažinu u pobřeží, chce ji
zúrodnit a zalidnit, Faust je starý a slepý, má plno plánů, umírá a jeho duše
nachází spásu
Friedrich Shiller
Loupežníci – drama, protest proti tyranii vlády nad lidem i proti osobnímu bezpráví, téma ze středověku
Victor Hugo
Cromwell – drama, jehož úvod se stal manifestem romantismu ve Francii
Ruy Blas – láska mezi královnou a sluhou
Alexandr Sergejevič Puškin
Boris Godunov – z ruských dějin, Boris Godunov líčen jako romantický hrdina, zastánce národa (ne jeho tyran), který bojuje za Rusko. Je zabit, národ si to neuvědomuje, když zabijí i jeho ženu a syna, národ si uvědomí ztrátu
Michail Jurjevič Lermontov
Maškaráda – veršovaná hra z prostředí nejvyšší ruské šlechty; šlechtic dá žene náhrdelník, ta ho na maškarním plese ztratí, najde ho jiná žena a dá ho jinému muži, který se vychloubá původnímu majiteli, ten je rozčilen, netuší, jak to skutečně bylo
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Anton Pavlovič Čechov
Tři
sestry, Višňový sad – námětem je materiální úpadek ruské šlechty a
neschopnost vyrovnat se s tím, což vede k jejímu pesimismu, rezignaci a snaze o
útěk od problémů
Henrik Ibsen
Peer Gynt – život mladíka, který byl vychován matkou, vyhýbá se veškerým pracím, když je opilý, unese cizí nevěstu do hor – ostuda, odchází do hor, potká tam troly a zamiluje se do jejich dceru, když s ji má vzít, utíká pryč, vrací se domů, kde najde umírající matku
Nora – společensko-kritická hra, nucená závislost ženy na muži
Oscar Wilde
Jak je důležité míti Filipa – dva přátelé – studenti, ve dne studují a večer si chtějí užívat, aby nedělali ostudu rodičům, nazývají se Filipem; nakonec se zjistí, že jsou ze zámožné rodiny
Hra tří Marií – náboženská hra, staročeská památka, střídání češtiny a latiny, do ní vložena mezihra(interludium),fraška o prodavači mastí
Mastičkář – zachycuje obraz středověkého tržiště, vychází ze scény, kdy tři zbožné
Marie jdou k hrobu Ježíše Krista a cestou nakupují na tržišti vonné masti.
Mastičkář jim nabízí místo mastí kosmetiku, parodie reklamy (hanění výrobků),
vulgární; tři Marie zastupují náboženský prvek, ostatní lidovou komiku, skladba
zesměšňuje středověké podvodné lékaře, podává výstižný obraz české chudiny, ale
nechce útočit proti společenským poměrům.
Václav Thám
zakladatel divadla, psal vlastenecké hry z českých dějin
Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy
Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera
Václav Kliment Klicpera
dramatik, profesor královéhradeckého gymnázia, se svými přáteli a studenty hrál ochotnické divadlo, psal veselohry kritizující negativní lidské vlastnosti (maloměšťáctví, lakomství, falešné vlastenectví)
Divotvorný klobouk
Každý něco pro vlast
Hadrián z Římsů – parodie na rytířské hry
Josef Kajetán Tyl
Usiloval o výchovu národní společnosti ve vlasteneckém duchu. Svou spisovatelskou činnost začal historickými povídkami z českých dějin. Uvedl do naší literatury všední život prostého člověka, zobrazil jeho utrpení i jeho mravní velikost.
Fidlovačka – zachycuje život pražských lidových vrstev
Strakonický dudák – je oslavou nejryzejších vlastností českého člověka, ale zároveň i varováním před nedostatky české národní povahy.
Jaroslav Vrchlický
Noc na Karlštejně – veselohra; zápletka této hry je daná zákazem pobytu žen na hradě Karla IV. a jeho pochopitelným nedodržováním.
Julius Zeyer
Radúz a Mahulena – lyrická pohádková hra; o lásce Radúze a Mahuleny, která dojde naplnění přes všechny překážky, je schopna překonat nenávist a smrt; princ z Magury na lovu pronásledoval a zabil bílou laň, která patřila krásně princezně Mahuleně ze sousedního nepřátelského tatranského království, byl potrestán přikováním na štítě Orlí skály, ale Mahulena ho z lítosti a lásky osvobodila, její matka ji za to proklela a proměnila v topol
Alois Jirásek
Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, M. D. Rettigová, Lucerna, Vojnarka,
Otec
Ladislav Stroupežnický
Naši Furianti – spor o to, kdo má být ve vsi ponocným; ironický a
kritický postoj k vztahům mezi lidmi na vesnici
Gabriela Preisová
Alois a Vilém Mrštíkové
Maryša – popisuje vraždu nemilovaného muže, za nějž je z donucení provdána mladá Maryša, je odhodlána nepotlačovat svou lásku k milému, jehož si pro odpor rodičů nemohla vzít; logická stavba, prudký dějový spád, výrazné charaktery postav