wz

12. České a světové drama do konce 19. stol.

 

1738 – Divadlo v Kotcích

1771 – poprvé uvedena česká hra – přeložená jednoaktovka Kníže Honzík

1783 – založeno Nosticovo (později Stavovské) divadlo, hrálo se jedno české představení týdně, převažují německé hry, uvedena premiéra Dona Giovaniho dirigovaná Mozartem

1786 – 1789 – první ryze české divadlo Bouda (na Koňském trhu, dnešní Václavské náměstí), pak zbourána

1862 – Prozatímní divadlo

1868 – položen základní kámen k Národnímu divadlu

1881 – požár Národního divadla

1883 – znovuotevření Národního divadla

 

drama – jeden ze tří základních literárních druhů, je určeno k jevištnímu předvádění. Jeho základem je dialog. Je psáno veršem nebo prózou.

Světové drama

Antické drama

Tragédie
Aischylos

osud určený, sudba, rozpory rodové a městské společnosti

Oresteia – Klytaimnestra se svým milencem zavraždí svého manžela Agamemnona, jeho syn Orestes zavraždí ji, později Orestes odchází očistit se z viny

Prosebnice, Peršané, Sedm proti Thébám, Spoutaný Prometheus

 

Sofokles

Král Oidipus – aniž by věděl, zabil svého otce a za ženu si vzal svou vlastní matku, ta spáchá sebevraždu a Oidipus si vypíchne oči, aby se potrestal

Antigona – dcera Oidipa; Antigona přes přísný zákaz pohřbí svého bratra, Kreon ji nechá zazdít do hrobky, nakonec ale poručí hrobku otevřít, Antigona se ale oběsila, Kreon prosí bohy, aby mu vzali život

 

Euripides

řešil konflikty svých hrdinů zásahem božstva

Medeia – mýt o Argonautech, výprava pro zlaté rouno, Iáson s Medeiou utíkají, Iáson ji zradí a ona příliš hrdá zabije své děti i Iásonovu snoubenku

Komedie
Aristofanes

umírněný demokrat, komedie připomínají frašky

Jezdci, Mír, Žáby – vysmívá se literárním snobům, rozbor tvorby Aischyla a Euripida

 

Titus Maccius Plautus

Vychloubačný voják

Komedie o hrnci

 

Období středověku a novověku

William Shakespeare

největší dramatik světové literatury, narodil se ve Stratfordu nad Avonou, velmi mladý se oženil, roku 1585 odešel do Londýna, kde hrál v různých divadelních společnostech, později byl také spolumajitelem divadla U labutě, ke konci života se usazuje u Stratfordu, kde také umírá, autor 37 her, u některých her je jeho autorství sporné

komedie:

Komedie plná omylů, Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Mnoho povyku pro nic, Kupec benátský

historické hry:

Richard III., Jindřich VI., Jindřich IV., Julius Caesar, Troilus a Cressida

tragédie:

Romeo a Julieo milencích ze dvou znepřátelených rodů v italské Veroně, nad nimiž vládne rodová nenávist, kterou odstraní teprve smrt obou mladých lidí, tragika hry je dána vnějšími okolnostmi

Hamlet – příběh hrdiny rozpolceného mezi touhou po naplnění vznešených ideálů a pocitem povinnosti trestat zlo, Hamlet představuje typ člověka, jehož touhu po činu, který by naplnil spravedlnost, oslabují neustálé pochybnosti a nedůvěra ve vlastní síly

Othello – tragédie žárlivosti, ctižádostiví důstojník ve službách benátské republiky Jago nenávidí svého představeného, černého generála Othella, protože se mu nedostalo povýšení, Othello připlouvá na ostrov Kypr jako vůdce výpravy proti Turkům, setkává se s manželkou Desdemonou, ale oba se stávají obětí Jagovy intriky, Jago zasévá do Othellovi duše různými narážkami pochybnosti o Desdemonině věrnosti, nakonec nastraží léčku, aby vzbudil u Othella žárlivost, Desdemona ji neprohlédne a Othello svou manželku uškrtí, i když Jagova žena prozrazuje intriku, pro Othella pozbyl už život smysl, zhroutil se celý jeho svět, jeho víra v lásku a přátelství, páchá sebevraždu

 

Lope de Vega

Ovčí pramen – veršovaná divadelní hra (vzbouření proti kmotru Gomezovi, svévolnému tyranovi)

 

Miguel de Cervantes y Saavedra

Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – rytířský román; hrdina je chudý venkovský šlechtic, snílek, touží obnovit zašlou slávu rytířství; boj s větrnými mlýny, se stádem ovcí; při návratu domů hrdina vystřízliví ze svých fantazií, ale to pro něj znamená smrt

 

Pedro Calderón de la Barca

Lékař své cti – žárlivý manžel dává lékařem zavraždit svou ženu, aby ji potrestal za podezření z nevěry

Nejnestvůrnější žárlivost – muž zabíjí svou ženu, aby se po jeho smrti nestala manželkou jiného

Soudce Zalamejský – drama msty za porušenou čest, hra, venkovský rychtář Crespo, jehož dceru svedl kapitán královského vojska, nesmí se pomstít svůdci, protože je zvoleným soudcem, žádá kapitána, aby se s dívkou oženil, a když kapitán odmítne, Crespo ho odsoudí k smrti a dá popravit dříve, než získá králův souhlas, soud, který vykoná nešlechtic na královském důstojníkovi, stává se tak odsudkem feudální zvůle, nakonec i král potvrzuje Crespův rozsudek.

 

Pierre Corneille

Cid – obrovský jevištní úspěch, tragédie, rozpor mezi rozumem a citem (pomsta x láska), otec urazí Rodrigova otce, ten ho v souboji zabije, Xiména v zájmu rodové cti žádá Rodrigovu hlavu, vyzná se však ze své lásky k němu, po roce oplakávání otce a Rodrigova boje za Španělsko král rozhodne o svatbě

 

Jean Racine

Faidra – čerpá z Euripida, žena athénského krále Thesea potlačuje dlouho lásku k nevlastnímu synovi Hyppolytovi, projeví mu svůj cit v době, kdy se domnívá, že král v cizině zemřel, ale Hyppolyt zůstane chladný a odmítavý, Faidra chce podnítit jeho ctižádost a navrhuje mu, že se spolu podělí o trůn, král Theseus se však vrací a ušlechtilého Hippolyta obžalovává Faidřina chůva z pokusu o zneuctění nevlastní matky, král vyžene syna ze země a vyzývá bohy, aby potrestali zločin, králova žádost se brzy vyplní, Faidra vypije jed a před smrtí se doznává Theseovi, že jej oklamala

 

Moliére

Tartuffe – hra odhalující pokrytectví a svotouškovství, mířila proti církvi a donašečskému systému jejich organizací

Lakomec – lichvář Harpagon omezuje své děti a intrikuje s jejich vztahy, okrádá služebnictvo, je chtivý, lakomý a bezcitný, pro peníze obětuje vše. Ztráta peněz je pro něj ztráta smyslu života

Misantrop – kritiku obrací proti vypočítavé šlechtě

Zdravý nemocný – proti šarlatánství lékařů a pokrytectví

Škola žen, Misantrop, Měšťák šlechticem, Zdravý nemocný, Don Juan

 

Carlo Goldoni

dramatik a reformátor italského divadla, ve svých hrách zavedl závazný dramatický text místo pouhé dějové osnovy, vytvářel psychologicky a sociálně propracované charaktery, o životě měšťáckých a lidových vrstev jeho doby, 267 her, dodnes nejhranější it. dramatik na světě

Poprask na laguně – obraz rybářského městečka , osudy žárlivé milenecké dvojice

 

Johann Wolfgang Goethe

Faust – dvoudílná veršovaná tragédie o touze po poznání a po moci, psal ho celý život

1. díl – Faust upíše svou duši ďáblu kvůli touze po poznání, ďábel se vsadí s Bohem, že na Faustovi ukáže bezcennost nebo hodnotu člověka, doktof přijme Mefistofelovy služby, když Faust dojde uspokojení, propadne peklu; Faust omládne, prožije tragickou lásku k markétce, která umírá

2. díl – pokušení velkého světa, stává se favoritem na císařském dvoře, cestuje časem do antického Řecka, má syna s Helenou, pak do Říma – pomáhá císaři porazit vzdorocísaře, za odměnu získává bažinu u pobřeží, chce ji zúrodnit a zalidnit, Faust je starý a slepý, má plno plánů, umírá a jeho duše nachází spásu

 

Friedrich Shiller

Loupežníci – drama, protest proti tyranii vlády nad lidem i proti osobnímu bezpráví, téma ze středověku

 

Victor Hugo

Cromwell – drama, jehož úvod se stal manifestem romantismu ve Francii

Ruy Blas – láska mezi královnou a sluhou

 

Alexandr Sergejevič Puškin

Boris Godunov – z ruských dějin, Boris Godunov líčen jako romantický hrdina, zastánce národa (ne jeho tyran), který bojuje za Rusko. Je zabit, národ si to neuvědomuje, když zabijí i jeho ženu a syna, národ si uvědomí ztrátu

 

Michail Jurjevič Lermontov

Maškaráda – veršovaná hra z prostředí nejvyšší ruské šlechty; šlechtic dá žene náhrdelník, ta ho na maškarním plese ztratí, najde ho jiná žena a dá ho jinému muži, který se vychloubá původnímu majiteli, ten je rozčilen, netuší, jak to skutečně bylo

 

Nikolaj Vasiljevič Gogol

Revizor – v malém okresním městě považují omylem bezvýznamného Chlestakova za obávaného revizora z Petrohradu, proto se ho snaží všemožně uplatit a naklonit si ho a Chlestakov toho naplno využije. Přitom se odhalují nedostatky carského zřízení

 

Anton Pavlovič Čechov

Tři sestry, Višňový sad – námětem je materiální úpadek ruské šlechty a neschopnost vyrovnat se s tím, což vede k jejímu pesimismu, rezignaci a snaze o útěk od problémů

Racek, Strýček Váňa

 

Henrik Ibsen

Peer Gynt – život mladíka, který byl vychován matkou, vyhýbá se veškerým pracím, když je opilý, unese cizí nevěstu do hor – ostuda, odchází do hor, potká tam troly a zamiluje se do jejich dceru, když s ji má vzít, utíká pryč, vrací se domů, kde najde umírající matku

Nora – společensko-kritická hra, nucená závislost ženy na muži

 

Oscar Wilde

Jak je důležité míti Filipa – dva přátelé – studenti, ve dne studují a večer si chtějí užívat, aby  nedělali ostudu rodičům, nazývají se Filipem; nakonec se zjistí, že jsou ze zámožné rodiny

 

České drama

Hra tří Mariínáboženská hra, staročeská památka, střídání češtiny a latiny, do ní vložena mezihra(interludium),fraška o prodavači mastí

Mastičkář – zachycuje obraz středověkého tržiště, vychází ze scény, kdy tři zbožné Marie jdou k hrobu Ježíše Krista a cestou nakupují na tržišti vonné masti. Mastičkář jim nabízí místo mastí kosmetiku, parodie reklamy (hanění výrobků), vulgární; tři Marie zastupují náboženský prvek, ostatní lidovou komiku, skladba zesměšňuje středověké podvodné lékaře, podává výstižný obraz české chudiny, ale nechce útočit proti společenským poměrům.

 

Václav Thám

zakladatel divadla, psal vlastenecké hry z českých dějin

Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy

Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera

 

Václav Kliment Klicpera

dramatik, profesor královéhradeckého gymnázia, se svými přáteli a studenty hrál ochotnické divadlo, psal veselohry kritizující negativní lidské vlastnosti (maloměšťáctví, lakomství, falešné vlastenectví)

Divotvorný klobouk

Každý něco pro vlast

Hadrián z Římsů – parodie na rytířské hry

 

Josef Kajetán Tyl

Usiloval o výchovu národní společnosti ve vlasteneckém duchu. Svou spisovatelskou činnost začal historickými povídkami z českých dějin. Uvedl do naší literatury všední život prostého člověka, zobrazil jeho utrpení i jeho mravní velikost.

Fidlovačka – zachycuje život pražských lidových vrstev

Strakonický dudák – je oslavou nejryzejších vlastností českého člověka, ale zároveň i varováním před nedostatky české národní povahy.

 

Jaroslav Vrchlický

Noc na Karlštejně – veselohra; zápletka této hry je daná zákazem pobytu žen na hradě Karla IV. a jeho pochopitelným nedodržováním.

Hippodamie – antický námět; skládá se z částí: Námluvy Pelopovy, Smír Tantalům a Smrt Hippodamie

 

Julius Zeyer

Radúz a Mahulena – lyrická pohádková hra; o lásce Radúze a Mahuleny, která dojde naplnění přes všechny překážky, je schopna překonat nenávist a smrt; princ z Magury na lovu pronásledoval a zabil bílou laň, která patřila krásně princezně Mahuleně ze sousedního nepřátelského tatranského království, byl potrestán přikováním na štítě Orlí skály, ale Mahulena ho z lítosti a lásky osvobodila, její matka ji za to proklela a proměnila v topol

 

Alois Jirásek

Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, M. D. Rettigová, Lucerna, Vojnarka, Otec

 

Ladislav Stroupežnický

Naši Furianti – spor o to, kdo má být ve vsi ponocným; ironický a kritický postoj k vztahům mezi lidmi na vesnici

 

Gabriela Preisová

Gazdina roba – příběh venkovské švadleny, která odchází od muže k milenci a jde s ním za prací, svůj život končí sebevraždou; zhudebněna

Její pastorkyňa – stará mlynářka se dopustí zločinu, aby zachránila štěstí své zklamané nevlastní dcery; zhudebněna

 

Alois a Vilém Mrštíkové

Maryša – popisuje vraždu nemilovaného muže, za nějž je z donucení provdána mladá Maryša, je odhodlána nepotlačovat svou lásku k milému, jehož si pro odpor rodičů nemohla vzít; logická stavba, prudký dějový spád, výrazné charaktery postav