wz

1. Tradice světové literatury

 

1.      4 tis. př. n. l. – pol. 15. st.

2.      Trójská válka, mnohobožství, řecké divadlo, nepůvodní latinská římská literatury, příchod křesťanství, Starý zákon, katolická církev

3.      architektura – Akropolis, koloseum, pyramidy…, hudba: lyra, strunné nástroje

4.      epika – obsahuje děj, příběh, časové souvislosti
lyrika – vyjádření prožitku, citu, nálady autora
epos – má rozsáhlý děj
bajka – zvířata jednají jako lidé
hymnus – slavnostní píseň týkající se vlasti a národa apod.
tragédie – hrdina zápasí s okolnostmi, nakonec zemře (původně oslavy zasvěcené Dionýsovi, dithyramby)
komedie – komické zobrazení nedostatků lidí (zrodila se podobně jako tragédie)

5.       

Orientální literatura

Mezopotámie

sumerská, akkadská literatura – zaznamenávaná klínovým písmem na hliněné destičky

Epos o Gilgamešovi – hrdina prožívá mnoho dobrodružství na cestě za nesmrtelností – člověk se stává nesmrtelným, pokud za svého života učinil věci, na které se nezapomene

Egypt

staroegyptská literatura, náboženská a krásná literatura, hieroglyfy

Potěšující písně tvé milé, když se vrací z lučiny – nejstarší milostná poezie

Achnatonův hymnus na slunce – oslava slunce

Egyptská naučení – soubory životních moudrostí a norem

Hebrejská literatura

Starý zákon – Tora – soubor proroků, svaté spisy – stvoření člověka, Kain a Abel, Noe, babylónská věž, dějiny židů – Abraham, Mojžíš, Šalamounova píseň písní; později součástí bible

Indie

védy – posvátné knihy – Noc – vyjadřují představy o vesmíru, světě

eposy – Mahábhárata, Rámájana. „Máš právo pouze na činy, nikoli však na jejich plody. Plody činů nesmějí být pro tebe pohnutkou, avšak neulpívej ani na nečinnosti.“

Čína

Kniha písní – nejstarší sborník lidových písní a náboženských hymnů, jednoduché a prosté básně

Hovory konfuciovy – filosofický spis, hlásal, aby v našich myšlenkách nebylo zlo

Antická literatura

antická kultura ovlivnila rozvoj evropské vzdělanosti

Homér

Ilias – závěrečný boj trójské války (Paris Menelaovi odloudil Helenu, vojenská výprava na Tróju, 9 let bojů, Hektor a Achilles, dřevěný kůň, zplenění Tróje)

Odyssea – dobrodružné putování Ithalického krále Odyssea do své vlasti (sirény, Penelopa, zasloužený mír)

znaky: V iliadě a v Odysseie se objevuje stejný mytologický názor na svět, široký epický popis, bohové ovlivňují život hrdinů, bezprostřední vztahy v lásce, svět bohů je zbaven nadpřirozenosti

nástup lyriky, příčiny – rozpad rodového zřízení, silnější prožívání vlastního života, objevování, poznatky z Přední Asie

Ezop

první tvůrce bajek, záměrem je poučení, velmi oblíbené

Závistivý pes – pes ležící na seníku nedovolí volům, aby žrali seno, i když sám pes seno nežere

Tragédie
Aischylos

osud určený, sudba, rozpory rodové a městské společnosti

OresteiaKlytaimnestra se svým milencem zavraždí svého manžela Agamemnona, jeho syn Orestes zavraždí ji, později Orestes odchází očistit se z viny

Prosebnice, Peršané, Sedm proti Thébám, Spoutaný Prometheus

Sofokles

Král Oidipus – aniž by věděl, zabil svého otce a za ženu si vzal svou vlastní matku, ta spáchá sebevraždu a Oidipus si vypíchne oči, aby se potrestal

Antigona – dcera Oidipa; Antigona přes přísný zákaz pohřbí svého bratra, Kreon ji nechá zazdít do hrobky, nakonec ale poručí hrobku otevřít, Antigona se ale oběsila, Kreon prosí bohy, aby mu vzali život

Euripides

řešil konflikty svých hrdinů zásahem božstva

Medeia – mýt o Argonautech, výprava pro zlaté rouno, IásonMedeiou utíkají, Iáson ji zradí a ona příliš hrdá zabije své děti i Iásonovu snoubenku

Komedie
Aristofanes

umírněný demokrat, komedie připomínají frašky

Jezdci, Mír, Žáby – vysmívá se literárním snobům, rozbor tvorby Aischyla a Euripida

Filosofie

Platon

spisy psané formou dialogu, víra ve věčné a neproměnné ideje, má protidemokratické názory

Aristoteles

všechno vědění starověku, stanovuje některé zásady slovesného umění, zásada tří jednot – děj se odehrává na jednom místě, v jedné době a má jeden dějový proud

Helénistická kultura

pronikají sem orientální vlivy

Theokritos

idyly – milostné téma na venkově

Latinská římská literatura

přejímali správní organizaci od Etrusků, není tolik původní jako literatura Řecká

Titus Maccius Plautus

hry: Vychloubačný voják, Komedie o hrnci

Publius Terentius Afer

komedie: Dívka z Andru

Titus Lucretius Carus

naučné básnictví: O povaze věcí (popírá působení božstev v našem životě)

Marcus Tullius Cicero

řečnictví

Gaius Valerius Catullus

lyrická poezie: ústředním tématem je jeho láska k dívce Lesbii

Publius Vergilius Maro

básník: Zpěvy pastýřské a Zpěvy rolnické; Aeneas – jako Odysseus, položil základy římského státu

Publius Ovidius Naso

Žalozpěvy, Umění milovat

Proměny (římské báje, v každé dochází k proměně) – Daidalos a Ikaros, Iason a Medeia, Apollon a Dafné, Aeneas

Středověk

literatura náboženská (legendy, duchovní písně, modlitby)

Nový zákon

27 knih, židé Nový zákon neuznali

evangelia apoštolů Matouše, Marka, Lukáše, Jana; každé evangelium podává život Ježíše Krista z jiného pohledu

epištoly – dopisy od apoštolů křesťanským obcím

Kniha zjevení – o budoucnosti, mluví symbolicky; naznačení zničení světa ohněm

 

světská (hrdinské národní eposy); hrdinská epika – příběh s bohatým dějem, epická šíře, obšírné popisy, mnoho postav; hl. postava je idealizovaný hrdina, rytíř s řadou ctností

Francie

Píseň o Rolandovi

z 11. stol., rytíř Roland, velitel zadního voje křížové výpravy krále Karla Velikého

§         Roland je zrazen vlastním otcem, zaskočen nepřáteli, přítel Olivier ho marně přemlouvá, aby zatroubil na kouzelný roh a přivolal pomoc hlavního voje, nezná jinou povinnost než bojovat proti přesile a hájit čest svého krále; kromě Rolanda všichni padnou, nechce do zajetí, nalehne na nůž čelem k nepříteli – umírá jako hrdina

Tristan a Izolda

vznik z keltských pověstí, jedna z nejoblíbenějších milostných látek středověku, osudová láska a její boj proti předsudkům

§         Tristan dobyl pro svého strýce krále Marka plavovlasou Izoldu. Nedopatřením vypijí oba nápoj lásky, určený pro starého krále. Propadnou milostné vášni, která po různých dramatických příhodách končí pro oba tragicky

Alexandreis

Alexandr Makedonský byl vybrán jako příklad všech rytířských ctností;, zpracováno mnoha národy

 

Německo

Píseň o Nibelunzích

základem jsou mnohem starší díla z okruhu germánské mytologie; hrdina je nizozemský princ, později král, Siegfried

Alexandreida

od Ulricha von Etzenbach, vyšel z francouzské verze, konec 13. století

 

Španělsko

Píseň o Cidovi

opsal mnich Par Abbat podle staršího textu, který vznikl kolem roku 1140, píseň upadla v zapomnění, znovu objevena byla až v 18. století